Profesionální rybářský průvodce v jižní Francii

Revíry

Řeka Rhóna

Tento veletok dlouhý 812 km pramení ve stejnojmenném ledovci (Le Rhône) ve Švýcarsku v nadmořské výšce 2209 m. Z ledovců stéká do Ženevského jezera, z kterého vytéká již na území Francie. I zde se jedná o pstruhové pásmo, které se táhne téměř až k městu Lyon, kde se do něj vlévá jeho největší přítok řeka Saôna (pozor neplést si se řekou Sénou protékající Paříží). Od tohoto města až po ústí do moře je koryto řeky regulované vysokými hrázemi. Vyjímky tvoří některá ramena a Malá Rhóna, která není vůbec regulována. Jde o pátou největší řeku Evropy s průměrným průtokem 1 690 m3/s ve městě Beaucaire. Jedná se zároveň o druhou největší řeku vlévající se do Středozemního moře, prvenství má řeka Nil. Svým průtokem tedy předčí i řeku Pád, která řece Rhóně v lovu sumců značně konkuruje. Ve srovnání s řekou Pád má však Rhóna několik alespoň pro mě významných plus. Posuďtě sami. Jistě jstě slyšeli, nebo četli o dravosti řeky Pád. Hladina může vystoupat po bouřkách i o 10 m během několika hodin a ne jeden rybář už kvůli tomuto přišel o mnoho drahého vybavení. Množství stromů a větví plovoucí v této řece také moc nepřidá na již tak dost složitém lovu, jako je lov sumců. V neposlední řadě je to čistota vody. Na Pádu asi nikdy neuvidíte zdolávaného sumce několik metrů pod lodí, tak jako na řece Rhóně, která je průzračná. To ostatně můžete vidět na některých videích v sekci fotogalerie. Teplota vody v létě neklesá pod 20 C za což může nejen slunné počasí, ale také soustava jaderných elektráren, která tento tok také ohřívají vypouštěním vody z chladících věží. Díky tomuto vznikl mezi francouzskými rybáři pojem "nukleární sumci". Teplá voda v kombinaci s dostatkem potravy je důsledkem enormního přírustku sumce, který se zde v příhodných podmínkách někdy vytírá i dvakrát do roka.

Malá Rhóna

Toto rameno řeky Rhóny se od hlavního toku odpojuje ve městě Arles. Původním nereugulovaným korytem si klikatí cestu národním parkem Camargue, aby se ve městě Saintes Maries de la Mer vlila do moře. I když má v názvu přídavek "malá" nejedná se o žádný potok. Tato řeka má v některých místech i 100 m na šířku a největší hloubky zde dosahují hodnot okolo 15 m. Je to tato řeka nikoli mateřská Rhóna, které opředena množstvím legend a tajuplných historek o kapitalních sumcích, candátů, kaprů, ale i několika mořských druhů jaho je třeba dravá Vidlatka tuňákovitá, která žije u ústí řek a občas zavíta za svou kořistí i výše proti proudu. Absolutní nepřístupnost ze břehu (ať už kvůli vegetaci či přilehájícím soukromým pozemkům) činí tuto řeku dostupnou pouze po vodě. Velká loď a silný motor je naprostou nezbytností, chcete-li zde chytat.

Řeka Gardon

Menší řeka, která je pravým přítokem řeky Rhóny u města Beaucaire. Zajímavý je především spodní úsek a oblíben je především u vláčkařů. Zarostlé břehy a množství vodní vegetace poskytuje ideální úkryt štikám, okounům a black bassům. Úspešně se zde lovi také kapitální kapři a ani sumci se této řece nevyhýbají. V horních částech toku se dají lovit také psruzi.

Řeka Durance

Tato řeka je naopak levým přítokem řeky Rhóny, do které ústí u města Avignon. Pramení v Alpách, protéká jezerem Serre Poncon a poté již se klikatí udolím podel pohoří Luberon až k Avignonu. Jedná se o dravou a rychlou řeku, která trpí často povodňovými stavy, prakticky vždy když v Alpách vydatněji prší. Je to typická pstruhová řeka a čistou vodou a oblásky nad dně, bez vodní vegetace. Až v nejspodnějších partích mění svůj charakter. Zpomaluje a místo pstruhů se stává domovem štik, parem a okounů.

Řeka Sorgues

Tato říčka je velmi atipická. Pramení v podzemní jeskyni pod horou Mt.Ventoux. Díky tomu ma velmi nízkou teplotu i v letních měsících a díky tomu se zde daří rybám pstruhového pásma. Především pstruhovi, lipanovi a střevli potoční, která zde není chráněna a je hojně výužívána k lovu oněch pstruhů. Tato řeka je jednak velmi dobře zarybněna, ale také velmi dobře střežena rybářksou stráží, jelikož místní rybáři se svého bohatství váží. Jsou zde úseky pouze pro muškaře, či pouze vláčkaře. Někdě smíte chytat jen ze břehu jinde i z říčního koryta, tak aby si každý přišel na své.

Slepá ramena

Mé nejolbínější revíry. Je jich zde bez počet. S rozlohou 20 ha+ a s hloubkami až 7 m skýtaji ideální prostředí pro všechny druhy ryb. Místní tvrdí, že když jsou na řece Rhóně povodně a tyto ramena vytvoří s tokem jednu souvislou vodní hladinu najíždějí ryby právě sem. Je zde pomalejší proud a hluboké tůně jsou ideálním úkrytem před živlem. Když voda opadne ryby zde již zůstanou a nemůžou se vrátit zpět do řeky. Oproti řece je zde mnohem pohodlnější chytání, a tyto ramena jsou vhodná především pro ty rybáře, kteří si chtějí u vody odpočinout. Ani aktivní rybáři však nejsou ochuzeni, jelikož zde mohou jednotlivé zátoky prozkoumávat z pohodlí belly boatu nebo kajaku.

Štěrkovny

I těchto vodních ploch je v Provensálsku mnoho. Vyhledávaji je především kapraři. Ti touží po kapitálních lyscích, kteří zde dorůstají váhy přes 30 kg. Dále jsou oblíbeny u rybářů lovící štiky okouny a black bassy.